Koncern Volkswagen Group se dopustil jednoho z největších korporátních podvodů v historii, a to z pohnutky zvítězit a dosáhnout zisku za každou cenu. Zatímco ostatní výrobci aut se počátkem 21. století soustředili na hybridní nebo vodíková vozidla, Volkswagen se zaměřil na „čistou“ dieselovou technologii jako primární prostředek k oslovení růstového trhu ekologicky orientovaných spotřebitelů.
V roce 2004 zaznamenala druhá generace Toyota Prius výrazný úspěch na tomto okrajovém segmentu trhu. Přestože tento hybrid neměl konkurenci, pokud se jednalo o výhodnou kombinaci nízké spotřeby a extrémně nízkých emisí, obecně byl považován za nudný automobil, co se výkonu a dynamických vlastností vozidla týče. Na tento úspěch zareagoval Volkswagen dieselovou technologií s motory EA 189 TDI, která nabízela nejen nízké emise a spotřebu, ale i báječný zážitek z jízdy. Grál pro všechny automobilky. Koncern se navíc „vypořádal“ i se zažitou představou, že dieselové motory jsou příčinou smogové situace řady západoevropských a amerických měst, agresivním marketingem své nové technologie jako čisté a ekologicky šetrné. Ještě v roce 2007 se novému dieselovému motoru nedařilo plnit přísnější americké normy, proto bylo uvedení na trh o půl roku odloženo. Selhání se nepřipouštělo. Bývalý generální ředitel VW, Ferdinand Piëch, totiž vytvořil „kulturu, kdy výkonnost byla poháněna strachem“ a jeho vůdčí role byla charakterizována jako „vláda teroru“. Technicky neřešitelný problém se tedy vyřešil podvodem.
Stěžejním obsahem podvodu (všeobecně označovaného jako Dieselgate) byla úmyslná instalace „odpojovacího zařízení“ do koncernových vozů s motory TDI řady EA 189, které vyřazuje z činnosti některé funkce motoru vedoucí k omezení produkovaných emisí v době laboratorního testování. Sofistikovaný softwarový algoritmus je schopen rozeznat moment, kdy vozidlo prochází testem a přepíná řízení motoru do jiného režimu, v němž generuje méně výkonu, trpí vyšší spotřebou paliva, ale zejména emise NOx ponechává v patřičných mezích. Když nastavené podmínky splněny nejsou, motor funguje v běžném režimu s emisemi oxidu dusíku mnohonásobně překračujícími stanovené meze.
Jak přiznal během svého veřejného slyšení v kongresu generální ředitel VW USA pan Horn, podvodný systém byl instalován výlučně za účelem umělého snížení emisí NOx. 2. Bývalý šéf skupiny VW Martin Winterkorn, který z důvodu skandálu na svůj post rezignoval, pochybení přiznal a prohlásil, že celého případu „hluboce lituje“. Koncern na své internetové stránce www.volkswagen.de zveřejnil následující: „Klar ist: Wir übernehmen die volle Verantwortung und auch die Kosten für die notwendigen Maßnahmen.“ Volně přeloženo, koncern přebírá za skandál plnou odpovědnost a uhradí veškeré nezbytné náklady. Jednalo se o sofistikovanou, detailně připravovanou a mnoho let neodhalenou lež. Nikoliv projev německé technické geniality, ale podvod.
V době, kdy koncern VW mnoho let úmyslně instaloval do svých dieselových vozidel vychytralé „odpojovací zařízení“, se celosvětově prezentoval jako inovátor v oblasti ekologie a „čisté“ dieselové technologie, kdy si dokonce v kampani „Think Blue“ veřejně vytyčil cíl stát se do roku 2018 „nejekologičtějším výrobcem automobilů na světě“. Volkswagen nakonec přesvědčil o své výjimečnosti nejen regulátory, ale zejména své zákazníky. Koncern VW sliboval nízké emise, ekologicky šetrná vozidla s vysokým výkonem, nízkou spotřebou a skvělými jízdními vlastnostmi. Spotřebitelé této falešné proklamaci uvěřili a v období 2009 až 2013 si jen v Evropě pořídili více než 8 milionů dieselových vozidel s motorem řady EA 189, z toho zhruba 160 tis. v České republice.
Podvod koncernu Volkswagen má dle řady vědeckých analýz (univerzity MIT, Harvard nebo Radboud) extrémně negativní dopad na lidské zdraví. VW vypustil minimálně 250 tis. tun (podle některých odhadů téměř 1 mio. tun) nadlimitního množství oxidů dusíku. Ty jsou součástí zplodin motoru a jsou prokazatelně karcinogenní. Při nižších koncentracích mohou dráždit dýchací cesty či spojivky, mohou vyvolávat kašel, při vysokých mohou i usmrtit. Podle statistických modelů nadměrná emise oxidů dusíků způsobí v USA v následujících sedmi letech až 94 úmrtí. Mnohem větší dopad na lidské zdraví budou mít nadměrné emise v Evropě, které zkrátí život zhruba 1200 Evropanům včetně předčasné smrti 72 Čechů.
Za účelem odčinění následků kauzy Dieselgate se koncern Volkswagen rozhodl v USA realizovat program hromadného narovnání, jehož cílem je kompenzovat všechny, kteří byli vlastníky či nájemci postiženého vozidla. Jednorázové odškodnění se pohybuje v rozmezí od 5.100 do 10.000 USD za každé vozidlo.
S ohledem na následný vývoj situace okolo kauzy Dieselgate, se ukazuje, že koncern VW celkově přistupuje k evropským zákazníkům značně přezíravě. Například předseda představenstva VW Matthias Müller opakovaně k otázce odškodění evropských zákazníků konstatoval, že koncern „nemůže měřit všem zákazníkům stejným metrem, neboť řidičům v Evropě žádná újma nevznikla“.